Suroviny
Pro vaření piva používáme humnový slad, který dodává moravská sladovna v Záhlinicích na Kroměřížsku, a Tršický chmel - moravský, pěstovaný v Tršicích nedaleko Olomouce. Varní voda pochází z bzeneckých luk. Ojedinělý varní postup, použité moravské suroviny a živé pivovarské kvasinky, tolik potřebné pro lidský organismus, dávají našemu pivu osobitou vůni i plnou poctivou chlebnatou chuť... Chuť pravého moravského piva.
Humnový slad
Humnový slad dodává klasická humnová sladovna v Záhlinicích na Kroměřížsku. V nedalekých Kvasicích začal snad jako první na světě se šlechtěním sladovnických ječmenů Emanuel Proskowetz starší (1818–1909). V práci svého otce pak pokračoval Emanuel Proskowetz mladší (1849–1944), který svoji nově vyšlechtěnou odrůdu nazval Hana Pedigree. Tato odrůda se pod názvem Proskowetz Hana Pedigree pěstovala desítky let, prakticky až do roku 1958, a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Rozhodující úlohu měla jako genetický základ ve světových programech šlechtění sladovnických ječmenů pěstovaných v současné době.
V Záhlinicích začal vařit pivo nově založený pivovar v roce 1895 a o čtyři roky později byl zahájen provoz sladovny. V roce 1925 byl pivovar v Záhlinicích zrušen a strojní zařízení bylo prodáno do Jugoslávie. Sladovna však svůj provoz od svého založení v roce 1899 prakticky nepřerušila a dodnes je zde při výrobě sladu nejvyšší kvality zachováno i původní humnové sladování. Sladovna zpracovává nejkvalitnější sladovnické ječmeny vybraných odrůd jarního dvouřadého ječmene.
Více http://www.fabriky.cz/2008_pivovar_zahlinice/index.htm
Tršický chmel
První zmínka o pěstování chmele na Moravě je z roku 1263 a uvádí pěstování chmele v Kelči, pozdější prameny se zmiňují o chmelařství na Moravě u Vlasatic na Břeclavsku, u Mikulova, v Osové u Telče, u Bouzova, u Vizovic a Dobroměřic, ale později také u Hodonína, v Otaslavicích na Prostějovs¬ku, u Prusinovic a u Koryčan na Kroměřížsku, na Přerovsku v Říkovi¬cích a Radslavicích.
První zmínka o pěstování chmele v samotných Tršicích je z roku 1506. Nová historie chmelařství na tršicku začala v roce 1861, kdy založil chmelnici na pozemku za svým domem pokrokový rolník Hynek Florýk (1834 až 1921). První nepatrnou sklizeň v roce 1862 zakoupil místní sládek pan Kubelka, který se o tomto chmelu vyjádřil velmi pochvalně a doporučil jeho pěstování. Již v roce 1869 vlastnil téměř každý rolník v Tršicích svou chmelnici. Významná ocenění získal tršický chmel na Mezinárodní výstavě chmele ve Fűrstenfeldě ve Štýrsku v roce 1878. V roce 1890 byl již chmel pěstován v 68 okolních obcích na celkové výměře cca 400 ha.
K dalšímu významnému rozvoji chmelařství na tršicku přispěl svou prací prof. Mikuláš Klapal (1900 až 1984), rodák z Velké nad Veličkou. Působil jako učitel a později ředitel odborné Rolnicko-chmelařské školy v Tršicích a také jako předseda Zemského chmelařského spolku v Tršicích. V současné době je tršický chmel zapsán v seznamu českých označení původu jako Tršický chmel-moravský.
Specifickou vlastností tršického chmele je jemnost, dokonalý vzhled, jemné chmelové aroma a zlatá barva lupulinu, charakteristická je pak pro Tršický chmel - moravský jemná chmelová vůně.
Více http://www.trsice.cz/trsice/chmel.html.
Pivní kvasinky - Saccharomyces cerevisiae
Saccharomyces cerevisiae (pivní kvasinka) je druh kvasinky z oddělení vřeckovýtrusných hub, která se již od antiky používá při kvasných procesech v pekařství a pivovarnictví. Má se za to, že byla izolována z tenkého biofilmu na slupkách hroznového vína. Buňky S. cerevisiae jsou oválné až kulovité, velké 5-10 mikrometrů. Pivní kvasinka se rozmnožuje speciálním typem dělení, které je typické pro kvasinky - tzv. pučení.
Kvasinky jsou bohatým zdrojem bílkovin, vitamínu B a enzymů blahodárně působících na náš trávicí systém. Zlepšují funkci střev a pomáhají při ztrátě chuti, ale pomáhají také při chronickém akné, cukrovce a při nadměrném psychickém či fyzickém vypětí. Zdravotní účinky kvasinek byly známy už dříve, jak dokazují zmínky v nejrůznějších historických lékařských knihách. Škoda, že moderní lékařská věda na tyto účinky často zapomíná.
Více http://cs.wikipedia.org/wiki/Saccharomyces_cerevisiae
Voda
Voda je vedle sladu, chmele a kvasinek základní surovinou pro výrobu piva, vodu k vaření piva pak nazýváme varní vodou. Ve středověku, pokud nebyl dostatek kvalitní studniční vody, používala se voda říční, známkou čisté vody s vhodným složením pro vaření piva byl prý puškvorec rostoucí na břehu řeky.
K vaření našeho piva používáme v současné době vodu z bzeneckých luk - Petránky, Ondrovská, Příčiny a Vlčí hrdlo, které leží v těsném sousedství národní přírodní památky Váté písky.
Více http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPP_vate_pisky_cz