
Děkujeme všem, kteří pomohli.
A v sobotu budeme kácet májku. Zastavte se.

První výročí pivovaru je za námi...
Děkujeme všem hostům, kteří nás přišli podpořit, děkujeme všem účinkujícím, kteří hráli s chutí, děkujeme všem přátelům a známým, kteří neziště přiložili ruku k dílu při přípravách i při úklidu zámeckého parku. Také děkujeme všem
přátelům, známým i příbuzným, kteří ač nemuseli, zakoupili si vstupenky, zvláště děkujeme těm hostům z řad příbuzenstva, kteří si koupili hned několik vstupenek, přestože nepotřebovali ani jednu (že mami!), a děkuju manželčiným rodičům, za pomoc v pravou chvíli a za Verunku, která při mně stála a pomáhala, když jsem byl už opravdu unavený. A děkuju i Otovi Hynčicovi, kterého jsem přistihnul, jak kupuje u brány vstupenku, aby mohl projít k pódiu a hrát. Stejně se zachoval i Jarek Šturc a mnozí další. Někteří z pořadatelů si kupovali vstupenky při odchodu domů a to už je na mě fakt moc...
A děkuju Miroškovi Somrů a Petrovi Nejezchlebů. Kluci, s vámi půjdu klidně i do války. Děkuju Michalovi Kuřinů, že byl vždycky tam, kde bylo třeba. Jsem hrdý, že jsem mohl sloužit dobré věci právě s vámi.
A děkuju Miroškovi Kovářů, že mě budil, když jsem usínal za volantem a nedovolil mně spát a že pískal, když mně bylo opravdu zle....
Vstupné bylo vzhledem k bohatému programu (celkem 116 účinkujících) skutečně více než lidové, přesto se našli tací, kteří neváhali využít svého postavení a známostí, zajistit si otevření hlavní brány zámku a projít bez zaplacení. Pokud nešli jen na prohlídku prastarých lip, budou pro ně připraveny vstupenky v "doprodeji" od 25. července 2008 na podatelně Městského úřadu ve Bzenci. Každý, kdo si vstupenku koupí v doprodeji, přispěje dětské nemocnici na nové vybavení, konkrétně na pulsní oxymetr, plnými 80,- Kč. A pokud chcete vědět kolika penězi jsme přispěli, tak si klikněte tady.
Pivovárek se nachází na dvorku rodinného domu. Původním záměrem pana sládka bylo vařit pivo pro zdraví své a zdraví svých přátel. Žádné dokonalé a drahé výrobní zařízení od některého z renomovaných výrobců minipivovarů zde proto nehledejte. Tento “nedostatek“ se však po čase ukázal jako velká výhoda mající
kladný vliv na vysokou kvalitu zde vařeného piva - absence moderního výrobního zařízení nutně vedla k použití starých klasických postupů při vaření. Inu nouze naučila Radka housti stejně jako kdysi Dalibora. Jen místo hry na housle vařím pivo a do pivovaru jsem nebyl uvržen za poskytnutí ochrany vzbouřeným poddaným, nýbrž zde pobývám o své svobodné vůli a mnohdy k velké "radosti" mé ženy. Srdce pivovaru tvoří nerezový elektrický varný kotel, který slouží jako varna. O zprovoznění varny se nejvíce zasloužil soused - Miroslav Kovář, technický ředitel pivovaru. No, on má zásluh víc, ale ty tady vypisovat nebudu, aby nezpychnul. Jako scezovací káď slouží kotlina z dalšího kotle, pak je tady ještě nerezová spilka a při vaření piva také spousta a spousta práce, která nahrazuje vymoženosti moderní techniky.
Kopec, pod kterým se pivovárek nachází se jmenuje Kněží hora, takže se vaří Kněžihorské pivo, v lékařském světě známé pod značkou Grawitz (!). Co do stupňovitosti desítka a dvanáctka a občas i medové. Někdy uvařím i tmavé, pro méně vyvinutá děvčata. Pro muže po čtyřicítce (tedy i pro sebe) vařím pivo zázvorové, zvyšující pevnost svalů a všech údů vůbec.
A teď z jiného soudku
Lidová zábava je to, co bylo v minulosti v našich zemích hojně provozováno prakticky každý týden, v zimě v kdejakém sálu, v létě pod širým nebem. Mám na mysli klasickou tancovačku
s dobrou živou hudbou, kdy se v sobotu sešli rodiče, děti i prarodiče, mladí i staří. Prostě tancovačku pro lidi bez rozdílu věku. Tancovačku, kde dochází k přirozenému seznamování lidí, ke sbližování generací, tancovačku, kde můžete poklábosit se sousedy, nikoliv diskotéku, které se účastní téměř výhradně náctiletí, kdy za celovečerního nepřetržitého dunění reproduktorů musí být každé slovo odezíráno ze rtů a při náhodné návštěvě nějak tak cítíte, že se sem prostě už nehodíte. Jednou za rok si poslechneme v dvouhodinovém koncertu umělecky jistě dokonalý výkon hudebníků z naší metropole (ale kdo na to má tancovat, a nakonec - z důvodů výše uvedených - kdo to má byť i jen poslouchat), no a je po zábavě.
A na druhou stranu - stojíme ještě o lidovou zábavu pro všechny generace? Stojíme o nějakou rockovou kapelu, která sice neoslňuje v často docela přihlouplých televizních estrádách, ale o to víc se kluci snaží a hlavně, na rozdíl od těch z metropole, ono je to hraní opravdu baví? Chceme ještě slyšet dechovku? Stojíme o hudební skupinu, která hraje “pivní“ písničky a přijede podpořit dobrou věc (o tom později, jednám o konkrétní podobě s Modrým Hrošíkem a špitálem, kde i vynikající specialista na dětské úrazy oplývající tituly před jménem i za jménem se chová především jako člověk) a více méně za dopravu? A peníze ze vstupného? Po zaplacení honorářů pomohou dětem v nemocnici (KDCHOT Brno). Stojíme ještě o gulášek? Skopový? Srnčí? Výborné klobásky? A voňavý křupavý chleba? A hlavně dobře vychlazené pivečko? A za to dobře vychlazené pivečko ručím, mám totiž fintu, že i při výtoči rovnající se průtoku řeky Moravy bude opravdu jako křen. Pro hosty Slavností
Kněžihorského piva je připraveno několik zajímavostí,jednouznichje i Kněžihorský upomínkový měďák, který bude zároveň sloužit jako deputátní známka (na slavnostech ji můžete vyměnit za pivo) a bude k mání v předprodeji, stejně jako vstupenky. Kdo jakkoliv pomůže při přípravě oslavy 1. výročí založení pivovaru (a jestli nechceš, neumíš nebo nemůžeš pomoci, aspoň neubližuj) - Slavností Kněžihorského piva a přispěje čímkoliv je vítán. Stejně jako všichni kdo přijdou. Několik přátel, kteří pomáhají jak mohou, se už našlo, ale ještě lepší je, že neustále přibývají další... další Přátelé Kněží hory
Zde jsou: moje manželka - uplynulých sedm let je těhotná nebo kojí nebo vyrábí růžičky z krepáku na oslavy pivovaru, moje děti - všech pět, Miroslav Kovář - soused a technický ředitel pivovaru, Pavel Čejka, MUDr. Igor Máčala a jeho pacienti v Kongu, prof. Mudr. Petr Gál, Ph.D., Mgr. Monika Chasáková, Blanka Bučková, Jana Tučková, Pavel Janovský, Ondřej Mikl, Vlastimil Hanák, Miroslav Somr, Ing. arch. Jan Paclt - Konzul Chrámu Chmele a Piva a gubernátor Chmelobrany, Pavel Štěrba, Martin Vraný, který laskavě poskytl foto ze své dílny - www.vrany.info, Pavel Hlavinka, Miroslav Klimeš, Tomáš a Markétka Němcovi, Stanislav Rumíšek, Jindřich Janča, Petr Nejezchleba, Robin Novotný, Bohuslava Dvořáková, Gabriela Barbora Klimešová, Josef Balounek, Václav Hirka, Jan Klepáč, Josef Brauner, Jan Vasil, Ing. Jiří Wasserbauer, Ing. Josef Dufek, Ivana Hanáková, Milan Hanák, Radek Nejeschleba, Miroslav Chmelař (čest jeho památce, děkuju Mirku), Květoslav Čech, Nasko Jakimov, Josef Blahůšek, Tomáš Čmelík, Mira Ventrča, Robert Bavlnka, Ing. Mgr. Lucie Dufková, Vladislav Mořický, děvčátko Dita Mořická, Marta Patáková, Zbyněk Vojtek, Michal Kuřina (děkuju!), Jirka Gregorovič, Petr Zavadilík-Gorvin, Alois a Radka z Rakouska, Adam a Tomáš, moji dva synové z prvního vrhu (tak to už je 7 dětí!), kteří už pomohli, ale budou makat ještě víc, jen o tom ještě neví, Iveta Janovská, Stanislav Vaněk, Sláva Staněk, Marcela Mráková, Libor Mráka, Ilona Pečivová, Milan Pečiva, František Malacka, Zdeněk Zeman, Karel Nevřivý, Ing. Stanislav Čech........., moje echt poděkování patří Miroškovi (on nemá rád, když se mu říká Mirku) a Tomovi - za snahu a za pomoc, která zdaleka není jen verbální či orální (čili hubou) a hlavně za pocit sounáležitosti (to vám někdy kluci vysvětlím, až sám zjistím, co to znamená). A všichni, kteří na Slavnosti přijdou, protože i ti pomohou. Děkuju Vám všem.