Historie piva ve Bzenci
Ať už pivo vařili Sumerové v 7. tisíciletí před Kristem nebo později Egypťané, Řekové či Římané a na severu Vikingové nebo na našem území keltští Bójové či germánské kmeny Markomanů a Kvádů, nikdo z nich pivo nechmelil. Umění kořenit pivo chmelem přinesli do Evropy až Slované v době stěhování národů.
Chmelené pivo vařili v dávných dobách východní Rusové, Bělorusové, Ukrajinci a západní Poláci, Pobaltští Slované, Lužičtí Srbové, Veleti i Obodrité, Češi, Slováci i jižní Slovinci, Chorvati, Bosňáci, Srbové, Černohorci, Makedonci a Bulhaři. Tedy spíše Slovanky, protože v těchto prastarých dobách pivo vařily primitivním způsobem ženy a z piva také připravovaly různé pokrmy.
K významnému rozvoji pivovarnictví dochází spolu se šířením křesťanství, neboť "Liquida non fragunt lentum" (Nápoje postu neruší), dochází k dalšímu rozvoji pivovarnictví zejména v klášterech.
Od 12. století přebírají vaření piva do svých rukou měšťané, kterým panovník uděloval právo várečné. Městu Bzenec bylo právo várečné uděleno roku 1384, za vlády Václava IV. Ve 14. až 15. století měšťané sdružovali své finanční prostředky a zakládali společné městské pivovary, ve kterých vařili pivo sládci. V 16. století se rozvíjela výroba piva ve šlechtických pivovarech. Ve Bzenci byl šlechtický pivovar vybudován v šedesátých letech 17. století.
O reformu výroby sladu a piva se zasloužil v 18. století sládek František Ondřej Poupě (1753–1805), ten také založil v nedalekém Brně pivovarskou školu, která byla první svého druhu na světě. V polovině 19. století byla zahájena průmyslová výroba piva a sladu. Šlechtický pivovar byl ve Bzenci zrušen začátkem 20. století a na jaře roku 1922 zakoupil budovu pivovaru Sokol Bzenec za 186.000 Kč a upravil ji na tělocvičnu a divadelní sál, jakoby vaření a pití piva nebylo hezkým sportem i kulturou současně.
Katastrofu našemu pivovarnictví stejně jako veškerému světovému vývoji přinesla druhá světová válka. Další katastrofou byl prodej pivovarů zahraničním investorům a s ním spojený nástup "moderních" technologií po r. 1989, přímo ranou do týla našemu pivovarnictví bylo velkými pivovary zavedené uplácení majitelů hospod za výhradní točení jejich piva. Postupně zavedená unifikovaná chuť piva se tak stala standardem.
Našemu Pivovaru Kněží hora bylo právo várečné uděleno Celním úřadem Brno v r. 2007. Vaříme polotmavá piva z ječmenného sladu, po většinu roku dvanáctistupňová. V létě vaříme také piva bylinková, vždy z přírodních surovin a také piva pšeničná a žitná, v zimě pak silnější tmavá piva. Vždy však nefiltrovaná a nepasterizovaná piva osobité vůně i chuti s vysokým podílem živých kvasinek.