
Přátelé Kněží hory Vás zvou na slavnosti pivovaru ve Bzenci
27. června 2009
Zámecký park Bzenec
začátek 12.00 hod
Startovat bude největší horkovzdušný balon v České republice pro 12 osob a s ním jeden menší pro 6 osob, proletí se i děti. Přiletí motoroví paraglidisti, rogalisti, seskočí parašutisti, nad parkem zakrouží nějaký ultraligt a snad profičí i Gripen, jen aby moc nefoukalo...
Zahraje loutkové divadlo Kašpárek, vystoupí holky mažoretky, děti se povozí v kočáře a na ponících, postavíme skákací hrad, přijede mašinka Steelinka.
Nejen pro děti bude kouzlit alchymista Gorvin.
Jidla i pití, co hrdlo ráčí. Pivo u každého stánku jiné, za to ručím. Vařím také jedno speciální, zvlášť pro tuto příležitost, ale neprozradím, staří sládci z něho sedají na zadek už teď.
Odpoledne uvidíte a uslyšíte velké překvapení.
A kdo nám ještě zahraje?
Rytíři Kněží hory a Iva Čmelíková
Matěj Plíhal - kytara a ne ledajaká
Kantoři a Luboš Ligas
Zdeněk Musil band a Míša Brychtová
Přijede 50-ti členný dechový orchestr Základní umělecké školy v Polici nad Metují a to bude něco
Stříbrné mince jako poukázky na jedno pivo či na památku už mám doma, ale nedám. Také Rytíři Kněží hory, na rozdíl od Blanických už vyjeli z Kněží hory, protože moravské zemi je třeba pomoci. Poděkování za mnoho hodin týdně strávených ve zkušebně se zdá být skutečně málo...
Předpověď počasí pro Bzenec na sobotu 27. června 2009
Bude jasno, teplo, ale ne zase moc, vítr téměř žádný, sobotní noc bude teplá, k ránu padne příjemná rosa, moc prosím. Už jsem měl v životě hodně štěstí, snad jsem si ho někdy ani nezasloužil, měl jsem štěstí na dobré lidi, na dobré přátele. Těm s přípravami sobotních slavností už dnes pomáhám já, ne oni mně, kvůli nim bude v sobotu moc hezké počasí, a když by nedej Bože pršelo, jen hlupák by si mohl myslet, že ta práce byla marná . . . Opatrujte se, vyjde to.
V pátek večer mně napsala Iva, nejmladší a můj nejmilejší člen RKH: "Tak ať se Ti, NÁM VŠEM ten zítřek vydaří. Držím palce, dobrou." Prostě jak řekl můj syn Tomáš, Iva umí nejen pěkně zpívat, ona je vůbec celá moc povedená...
A bylo opravdu hezky, všude v okolí pršelo, u nás ve Bzenci spadlo jen pár malých kapek. Od včerejška vím, že kde končí rozum, začíná víra, víra v dobré a poctivé lidi, kteří dokáží i nemožné. Protože už dávno tady nejde o pivo, mám pro všechna další léta konečně ujasněný název naší oslavy - Slavnosti Přátel Kněží hory. A snad mně dáte za pravdu, že se nejen mně, ale NÁM VŠEM včerejšek opravdu vydařil. Poděkovat VŠEM za pomoc nestačí, je třeba pokleknout . . .
http://www.youtube.com/watch?v=eLgKqfdw0Yk
Pivovárek se nachází na dvorku rodinného domu. Můj původní záměr byl vařit pivo pro zdraví své (viz níže Grawitz) a zdraví svých přátel. Žádné dokonalé a drahé výrobní zařízení od některého z renomovaných výrobců minipivovarů zde nenajdete. Tento nedostatek se po čase ukázal jako výhoda, která má
kladný vliv na vysokou kvalitu zde vařeného piva - absence moderního výrobního zařízení mě nutně vedla k použití starých klasických postupů při vaření piva. Inu nouze naučila Radka housti stejně jako kdysi Dalibora. Jen místo hry na housle vařím pivo a do pivovaru jsem nebyl uvržen za poskytnutí ochrany vzbouřeným poddaným, nýbrž zde pobývám o své svobodné vůli a mnohdy k velké "radosti" mé ženy. Srdce pivovaru tvoří nerezový elektrický varný kotel, který slouží jako varna. O zprovoznění varny se nejvíce zasloužil soused - Miroslav Kovář, technický ředitel pivovaru. No, on má zásluh víc, ale ty tady vypisovat nebudu, aby nezpychnul. Jako scezovací káď slouží kotlina z dalšího kotle, pak je tady ještě nerezová spilka a při vaření piva také spousta a spousta práce, která nahrazuje vymoženosti moderní techniky.
Kopec, pod kterým se pivovárek nachází se jmenuje Kněží hora, takže se vaří Kněžihorské pivo, v lékařském světě známé pod značkou Grawitz . Co do stupňovitosti desítka a dvanáctka a občas i silnější pivečko pro gurmány je v dohledu. Pivo vařím světlé, polosvětlé, polotmavé a tmavé, vždycky jiné. Pro muže po čtyřicítce je vhodné pivo zázvorové, zvyšující pevnost svalů a všech údů vůbec. Kněžihorské pivo se v hospodách nečepuje. Ochutnat ho můžete pouze při významných společenských událostech, zejména při každoročních oslavách založení pivovaru.
A teď z jiného soudku
Lidová zábava je to, co bylo v minulosti v našich zemích hojně provozováno prakticky každý týden, v zimě v kdejakém sálu, v létě pod širým nebem. Mám na mysli klasickou tancovačku
s dobrou živou hudbou, kdy se v sobotu sešli rodiče, děti i prarodiče, mladí i staří. Prostě tancovačku pro lidi bez rozdílu věku. Tancovačku, kde dochází k přirozenému seznamování lidí, ke sbližování generací, tancovačku, kde můžete poklábosit se sousedy, nikoliv diskotéku, které se účastní téměř výhradně náctiletí, kdy za celovečerního nepřetržitého dunění reproduktorů musí být každé slovo odezíráno ze rtů a při náhodné návštěvě nějak tak cítíte, že se sem prostě už nehodíte. Jednou za rok si poslechneme v dvouhodinovém koncertu umělecky jistě dokonalý výkon hudebníků z naší metropole (ale kdo na to má tancovat, a nakonec - z důvodů výše uvedených - kdo to má byť jen i poslouchat), no a je po zábavě.
A na druhou stranu - stojíme ještě o lidovou zábavu pro všechny generace? Stojíme o nějakou rockovou kapelu, která sice neoslňuje v často docela přihlouplých televizních estrádách, ale o to víc se kluci snaží a hlavně, na rozdíl od těch z metropole, ono je to hraní opravdu baví? Stojíme o dechovku, která sice hrála několikrát za mořem, ale v okolí ji není moc slyšet? Stojíme o hudební skupinu, která hraje “pivní“ písničky a přijede podpořit dobrou věc (o tom později, jednám o konkrétní podobě s Modrým Hrošíkem a špitálem, kde i vynikající specialista na dětské úrazy oplývající tituly před jménem i za jménem se chová především jako člověk) a více méně za dopravu? A peníze ze vstupného? Po zaplacení honorářů pomohou dětem na KDCHOT (jestli nevíš, co toje, zkus to napsat do SEZNAMu nebo GOOGLEu). Stojíme ještě o gulášek? Skopový? Srnčí? Výborné klobásky? A voňavý křupavý chleba? A hlavně dobře vychlazené pivečko? A za to dobře vychlazené pivečko ručím, mám totiž fintu, že i při výtoči rovnající se průtoku řeky Moravy bude opravdu jako křen. Jen nevím, co ta pěnivost, ale píp bude dost, tak snad to čepování nějak zvládneme. Pro hosty Slavností
Kněžihorského piva je připraveno několik zajímavostí, jednou z nich je i Kněžihorský upomínkový měďák, který bude zároveň sloužit jako deputátní známka (na slavnostech ji můžete vyměnit za pivo) a bude k mání v předprodeji, stejně jako vstupenky. Kdo jakkoliv pomůže při přípravě oslavy 1. výročí založení pivovaru - Slavností Kněžihorského piva a přispěje čímkoliv je vítán. Stejně jako všichni kdo přijdou. Několik přátel, kteří pomáhají jak mohou, se už našlo, ale ještě lepší je, že neustále přibývají další... další Přátelé Kněží hory
Zde jsou všichni, i ti, kteří přibyli letos: moje manželka - uplynulých sedm let je těhotná nebo kojí nebo vyrábí růžičky z krepáku na oslavy pivovaru, moje děti - všech pět, Miroslav Kovář - soused a technický ředitel pivovaru, Pavel Čejka, MUDr. Igor Máčala a jeho pacienti v Kongu, prof. Mudr. Petr Gál, Ph.D., Mgr. Monika Chasáková, Blanka Bučková, Jana Tučková, Pavel Janovský, Ondřej Mikl, Vlastimil Hanák, Miroslav Somr, Ing. arch. Jan Paclt - Konzul Chrámu Chmele a Piva a gubernátor Chmelobrany, Pavel Štěrba, Martin Vraný, který laskavě poskytl foto ze své dílny - www.vrany.info, Pavel Hlavinka, Miroslav Klimeš, Tomáš a Markétka Němcovi, Stanislav Rumíšek, Jindřich Janča, Petr Nejezchleba, Robin Novotný, Bohuslava Dvořáková, Gabriela Barbora Klimešová, Josef Balounek, Václav Hirka, Jan Klepáč, Josef Brauner, Jan Vasil, Ing. Jiří Wasserbauer, Ing. Josef Dufek, Ivana Hanáková, Milan Hanák, Radek Nejeschleba (však víš! a gratuluju k synovi!), Miroslav Chmelař (čest jeho památce, děkuju Mirku), Květoslav Čech, Nasko Jakimov, Martin Vopravil, Jiřinka Šudomová, Luboš herůdek, Jaroslav Šturc, Ota Hynčica, Josef Blahůšek, Jarmilka Čmelíková, Tomáš Čmelík, Tomáš Čmelík ml., Iva Čmelíková, Mira Ventrča, Robert Bavlnka, Ing. Mgr. Lucie Dufková, Jiřinka Kopencová, Vladislav Mořický, děvčátko Dita Mořická, Marta Patáková, Zbyněk Vojtek, Michal Kuřina (děkuju!), Jirka Gregorovič, Petr Zavadilík-Gorvin, Alois a Radka z Rakouska, Adam a Tomáš, moji dva synové z prvního vrhu (tak to už je 7 dětí!), kteří už pomohli, ale budou makat ještě víc, jen o tom ještě neví, Iveta Janovská, Stanislav Vaněk, Sláva Staněk, Marcela Mráková, Libor Mráka, Ilona Pečivová, Milan Pečiva, František Malacka, Petra Patáková-Bubuláčová, Bubuláč, Karel Nevřivý, Ing. Stanislav Čech........., moje echt poděkování patří Miroškovi (on nemá rád, když se mu říká Mirku) a Petrovi a Tomovi - za snahu a za pomoc, která zdaleka není jen verbální či orální (čili hubou) a hlavně za pocit sounáležitosti (to vám někdy kluci vysvětlím, až sám zjistím, co to znamená). A všichni, kteří na Slavnosti přijdou, protože i ti pomohou. Děkuju Vám všem.
První výročí pivovaru je za námi...
Děkujeme všem hostům, kteří nás přišli podpořit, děkujeme všem účinkujícím, kteří hráli s chutí, děkujeme všem přátelům a známým, kteří neziště přiložili ruku k dílu při přípravách i při úklidu zámeckého parku. Také děkujeme všem
přátelům, známým i příbuzným, kteří ač nemuseli, zakoupili si vstupenky, zvláště děkujeme těm hostům z řad příbuzenstva, kteří si koupili hned několik vstupenek, přestože nepotřebovali ani jednu (že mami!), a děkuju manželčiným rodičům, za pomoc v pravou chvíli a za Verunku, která při mně stála a pomáhala, když jsem byl už opravdu unavený. A děkuju i Otovi Hynčicovi, kterého jsem přistihnul, jak kupuje u brány vstupenku, aby mohl projít k pódiu a hrát. Stejně se zachoval i Jarek Šturc a mnozí další. Někteří z pořadatelů si kupovali vstupenky při odchodu domů a to už je na mě fakt moc...
A děkuju Miroškovi Somrů a Petrovi Nejezchlebů. Kluci, s vámi půjdu klidně i do války. Děkuju Michalovi Kuřinů, že byl vždycky tam, kde bylo třeba. Jsem hrdý, že jsem mohl sloužit dobré věci právě s vámi. Děkuju Miroškovi Kovářů, že mě budil, když jsem usínal za volantem a nedovolil mně spát a že pískal, když mně bylo opravdu zle.... Tak alespoň tu naši hymnu, tady jen pro vás. A děkuju všem 116-ti účinkujícím, že hráli s nadšením a v mnoha případech bez honoráře.
Děkuju všem, kteří pomohli a děkuju všem, kteří přišli. Že vaše pomoc nebyla malá se dočtete na stránkách nadační fondu Modrý hroch.
A dnes je už 17. dubna 2009 a jdeme do toho znovu, držte nám prosím palce, ať se Modrý hroch pěkně napase. Prosím všechny členy občanského sdružení Přátelé Kněží hory, aby . . . pacient byl řádně připravený, aby operační pole bylo řádně osvětlené, aby instrumentářky rychle, přesně a bez chyb reagovali na příkazy chirurgů, aby veškerý i pomocný personál operačního sálu byl plně soustředěný na probíhající operaci a pracoval s mimořádným nasazením, aby . . . Amen.
"Když všichni říkají, že něco udělat nejde, zkus to udělat sám." Sir Nicolas Winton